« PROFIL | CESTOVÁNÍ/AKCE | FOTOGALERIE | SHOW | ODKAZY | KONTAKT | |
Hinterstoeder 2004Informace o zajištěných cestách (klettersteig/via ferrata) v okolí Hinterstoderu (Totes Gebirge, Alpy).Bert-Rinesch-Steig (na Grosser Priel) a Stodertalersteig (na Spitzmauer). Stav: srpen 2004
Oblast Totes Gebirge v rakouských Alpách je ideálním místem pro vysokohorskou turistiku především díky své blízkosti vůči České republice. Z Prahy do městečka Hinterstoder je to cca 330km což představuje asi 4:30 hodiny jízdy. Oblast lze tedy navštívit i během víkendu. Kromě běžných horských túr lze s patřičným vybavením absolvovat i dvě zajištěné cesty (klettersteig/via ferrata) Stodertaler steig a Bert-Rinesch-Steig. Oblast jsme navštívili o víkendu 6.-8. srpna 2004. Z Prahy jsme vyrazili v 17:30 a s Petrem a Gábinou, kteří vyjeli zhruba o dvě hodiny dříve z Frankfurtu nad Mohanem jsme se sešli podle plánu po 22 hodině v městečku Hinterstoder. Přenocovali jsme volně v lese u parkoviště a teprve druhý den v sobotu ráno jsme vyrazili vzhůru na chatu Preil-Schutzhaus. Tam jsme měli předem zamluvené ubytování v klasických společných pokojích. Na chatě jsme zkontrolovali aktuální předpověď počasí, poobědvali, zanechali tam větší batohy a ještě týž den jsme kolem poledne vyrazili na první, lehčí zajištěnou cestu Stodertaler steig. Pro Petra a Gábinu to bylo první seznámení se zajištěnými cestami a tak Silva uplatnila svoje instruktážní schopnosti ohledně lezení. Tato poměrně kratší zajištěná cesta byla myslím vhodným úvodem pro odhodlané „lezce“, kterými Petr s Gábinou jsou. Protože zajištěná cesta nevede až přímo na vrchol Spitzmauer, použili jsme k jejímu dosažení klasickou turistickou cestu (264), po které jsme se také poměrně delší oklikou vrátili večer do chaty. Právě včas, abychom si stihli koupit večeři, která se vydávala do 20:30. Večer je na chatě příjemné posezení venku na verandě s výhledem na okolní hory. V neděli brzo ráno (tedy ne zas až tak brzo, z chaty jsme vyrazili před 7 hodinou) jsme se vydali k nástupu na zajištěnou cestu Bert-Rinesch-Steig, která je uváděna v průvodcích (např. Klettersteig Atlas Alpy, Werner Paul, vydavatelství freytag & berndt) jako velmi těžká. Obávali jsme se, aby většina lidí také nezamířila na Bert-Rinesch-Steig. To by bývalo znamenalo pravděpodobné zdržení a nepříjemné čekání v případě nestejného tempa postupu skupin a navíc zvýšené riziko pádu kamenů. Naštěstí nic z toho se nenaplnilo a na celém úseku jsme zaznamenali toho rána kromě nás pouze další dvě dvojice a jednoho sólo lezce v dostatečných rozestupech způsobených rozdílným časem odchodu z chaty. Vzhledem k indisponovanému kolenu Gábiny i zvážení obtížnosti zajištěné cesty jsme se rozdělili a domluvili si sraz na vrcholku Grosser Prielu, kam vede jednak běžná turistiká cesta a přímo také Bert-Rinesch-Steig. Petr, Silva a já jsme poté zajištěnou cestou po několika hodinách dosáhli vrcholu, kde již na nás nějakou dobu čekala Gábina. Po turistické cestě jsme následně sestoupili zpět do chaty, kde jsme dali pozdní oběd. Přebalili jsme do větších batohů a vydali se na cestu zpět dolů do údolí k autům. Již takřka dole v údolí nás zastihla asi půlhodinová bouřka a déšť. To nás nakonec odradilo od původního záměru se vykoupat v jezírku Schiederweiher poblíž cesty. V podvečer jsme se tedy na parkovišti rozloučili a vydali se každý zpět domů. Do Prahy jsme dorazili ještě daleko před půlnocí. S ohledem na převýšení, které jsme v krátké době dvou dnů absolvovali, byla trochu znát únava. Měli jsme však štěstí na počasí a tak únava byla bohatě vyvážena hezkými výhledy i zážitkem ze zajištěných cest.
Cesta autem Z parkoviště Johannishof (591m) se na horskou chatu Priel-Schutzhaus (1420m) dostanete za 2:30h
Ubytování Horská chata Priel-Schutzhaus (1420m), 11,20EUR/osoba/noc (pokoje po cca 15 lůžcích/palandy). V ceně jsou zahrnuty i deky, takže spacák a karimatky není nutné brát s sebou. K chatě vede nákladní lanovka po které lze (prý) v případě nutné potřeby po domluvě poslat i bagáž. V chatě vaří (snídaně už od 5:30, obědy, večeře běžně do 20:30) a podávají množství nápojů (pivo, radler, nealko, ...). WC a pitná voda volně k dispozici. Sprchy zde, tak jako na většině horských chat, nejsou. Běžné odpadkové koše zde také nenajdete, předpokládá se, že návštěvníci si odpadky odnesou s sebou zpět dolů.
www.alpenverein.at/portal/Huetten/huetten/huette.php?huetteNr=0180
Mapy
Za nejpřesnější mapu lze považovat
Dobře poslouží i
Vybavení Klasický klettersteig set obsahující sedák, Y úvazek s brzdou a dvěma karabinami se zámkem. Nutností jsou přilby (nebezpečí pádu kamenů). Volitelně přiléhavé cyklistické rukavice (bez prstů) jako ochranu před ostrými kameny.
Klettersteig/via ferrata
Stodertaler steig (pod vrchol Spitzmauer 2446 m)
Obtížnost: mírně obtížné (B ze stupnice A-E)
Bert-Rinesch-Steig (na vrchol Grosser Priel 2515 m)
Obtížnost: velmi těžká (D ze stupnice A-E), exponované, vzdušné
Různé
|